Proč řešíme poměr 1:0,8?

031A5057_JL_150p_fast_8e52bf.jpg

Sacharidy přijaté potravou se po projití žaludkem vstřebávají z tenkého střeva do krve, kterou putují dál do místa potřeby. Ten proces vstřebání si lze představit asi tak, že na povrchu tenkého střeva je velké množství zavřených dveří, které se otevřou jen pro návštěvníky se správnou vstupenkou. Kdo nemá vhodnou povolenku ke vstupu, pokračuje dále tenkým střevem. Komu se dveře otevřou, ten vstoupí do krve a dále pak do jater, do svalů nebo dalších orgánů.

Co platí především – dveře se otevřou jen té živině, která už je v jednoduché formě a už nejde více rozložit. Proto se mohou vstřebat pouze jednoduché sacharidy, což jsou z hlediska sportovní výživy glukóza nebo fruktóza. Platí i to, že jiné dveře má glukóza a jiné fruktóza. Každé jsou ale jinak veliké a tedy mají jinou propustnost. Zatímco glukózovými dveřmi projde 1 gram glukózy za minutu (tedy 60 gramů za hodinu), fruktózovými zhruba 0,8 gramů za minutu, tedy 48 gramů za hodinu.

 

Poměr sacharidů 1:0,8 představu právě poměr glukózy k fruktóze a odpovídá tomu, v jakém poměru se za minutu vstřebají glukóza a fruktóza. Kdyby sportovec přijal za hodinu 108 gramů sacharidů jen v podobě glukózy, vstřebalo by se pouhých 60 gramů. V případě jen fruktózy by to bylo 48 gramů. Ale v případě kombinace glukózy a fruktózy je to celých 108 gramů za hodinu. To přinese vyšší výkonnost, protože sacharidy jsou jako palivo pro svaly 2x rychlejší než tuky, díky nim tak mohou svaly pracovat na vyšší obrátky. 
Odeslat článek známému   Vytisknout

Produkty