Jak rozumět energii pro výkon

4G9A3421_JL_150p_fast_9c945c.jpg
Nejvíce vnímaným faktorem ovlivňujícím růst výkonnosti je trénovanost. Trénovanost má vliv nejen na efektivnější práci svalů nebo krevní oběh, ale i na využívání energetických zásob. Pochopení toho, jak se jednotlivé zdroje energie zapojují do sportovního výkonu tak může výrazně ovlivnit výkonnost samotnou.  

Rozběhnutí sportovního výkonu je pro organizmus poměrně hektický proces. Ve vteřině se násobně zvýší potřeba energie a na to musí organizmus reagovat. Jednak zajištěním požadovaného množství, ale také kontinuálním dodáváním energie. Jako první jsou proto využity zásoby ATP, což je energie umístěná přímo ve svalech a v pohotovostní, tedy ihned využitelné formě. ATP je také jediná forma energie, která dokáže rozpohybovat svaly. Jedná se o tzv. makroergní fosfát, který obsahuje vysoce energetické vazby, z nichž se uvolňuje velké množství ihned využitelné energie - proto jsou makroergní fosfáty hodně těžké a je tak neekonomické v jejich podobě uchovávat zásoby energie. A tak se energie v těle uchovává v jiných formách, z nichž se podle intenzity a délky výkonu čerpají suroviny pro obnovu jediné využitelné energie ATP.

První fáze výkonu je tedy rychlém náběhu na násobně vyšší produkci ATP. V první fázi je tedy čerpána přímo energie ATP, jejíž zásoby jsou k dispozici na 8 vteřin, hned po nich nastupuje CP (kreatinfosfát), další makroergní fosfát obnovující ATP po dobu dalších cca 10 vteřin. Aby ale nedošlo k energetické prodlevě, automaticky se spouští anaerobní energetický systém. Při něm jsou jediným zdrojem energie sacharidy - anaerobně proto, že se ještě adekvátně nerozeběhl dýchací systém s potřebným okysličováním krve. Kyslíku tak není dostatek, ale energie je potřeba - jediný zdroj energie, který umí energii poskytnout rychle a přitom při nedostatku kyslíku, jsou sacharidy. To je jejich velký benefit, díky němuž může organizmus neustále produkovat vysoký výkon. Sacharidy se na obnově ATP podílejí i v další fázi, kdy už organizmus přejde do aerobního módu s dostatkem kyslíku. Tím sacharidy řeší obnovování ATP po dobu, než se rozeběhne lipolýza, tedy rozklad tuků. Ty jsou uloženy v tak složité chemické vazbě, že se z nich energie začne uvolňovat až po 20-30 minutách, a to navíc jen v nízkých intenzitách. Ve vysokých intenzitách (v anaerobních) se nezávisle na délce výkonu zapojují vždy jen sacharidy.

To ze sacharidů vytváří strategicky důležitou surovinu pro sportovní výkon.

Odeslat článek známému   Vytisknout